Jedna z nejčastějších chyb v online seznamování je nekonečné psaní. Konverzace je příjemná, oba se těšíte, ale schůzka se pořád odkládá. Pak přijde zklamání: buď to vyšumí, nebo se potkáte a realita neodpovídá představám. Kdy je tedy ten správný čas?
Doporučení: po 1–2 týdnech
Pro většinu lidí funguje schůzka zhruba po týdnu až dvou pravidelného psaní. Je to dost času na to, abyste zjistili základní kompatibilitu a ověřili, že je člověk skutečný. Zároveň ještě nestihnete vytvořit nereálný ideál.
Proč nečekat příliš dlouho
- Idealizace. Mozek si chybějící informace doplňuje představami. Čím déle píšete, tím větší je propast mezi představou a realitou.
- Vyhasnutí. Konverzace mají přirozenou životnost. Po měsíci psaní často dojdou témata.
- Ztráta času. Pokud to naživo nejiskří, zjistíte to až po týdnech investovaného času.
- Podvodníci. Kdo se schůzce dlouhodobě vyhýbá, může mít důvod. Viz romance scam.
Proč nespěchat úplně
- Potřebujete si ověřit, že je člověk skutečný a bezpečný.
- Několik dní psaní ukáže, jestli máte o čem mluvit.
- Zjistíte základní záměr (vztah vs. něco nezávazného).
Mezikrok: videohovor nebo telefon
Ideální most mezi psaním a schůzkou je krátký videohovor (5–15 minut). Ověří identitu, ukáže, jak spolu mluvíte, a sníží nervozitu z první schůzky. Viz videohovor před první schůzkou.
Jak schůzku navrhnout
Přirozeně a konkrétně:
„Moc mě baví si s tebou psát. Nedáme si tento týden kafe? Mně by se hodil čtvrtek po práci nebo sobota dopoledne."
Konkrétní návrh je lepší než „někdy bychom se mohli vidět". Ukazuje zájem a usnadňuje odpověď.
Když druhý pořád odkládá
Jednou nebo dvakrát se to stát může. Pokud ale po třetím návrhu nepřijde protinávrh, je to odpověď. Klidně to pojmenujte: „Vypadá to, že teď nemáš na schůzku prostor. Kdybys někdy chtěl/a, ozvi se." A jděte dál.
Shrnutí
Pište, dokud zjišťujete, jestli si rozumíte, ale ne déle než dva týdny. Mezitím zvažte krátký videohovor a pak navrhněte konkrétní schůzku. Tipy na samotné rande najdete v článcích první rande ze seznamky a kam na první rande.
